|
|
Analýza organických markerů pro identifikaci zdrojů atmosférických aerosolů.
Křůmal, Kamil ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Vávrová, Milada (oponent) ; Smolík,, Jiří (oponent) ; Večeřa, Zbyněk (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce se zabývá organickými sloučeninami (markery), které slouží pro identifikaci zdrojů aerosolů. Teoretická část podává podrobný přehled organických markerů emitovaných z nejvýznamnějších zdrojů atmosférických aerosolů (spalování biomasy, spalování fosilních paliv a doprava), o odběru vzorků aerosolů a o analýze organických markerů pomocí analytických technik. Byly sledovány především anhydridy monosacharidů (emise ze spalování biomasy) a polyaromatické uhlovodíky (emise z dopravy a z nedokonalého spalování). Další skupinou sledovaných organických markerů byly hopany a sterany (doprava, spalování uhlí) a mastné kyseliny (úprava masných výrobků). Markery byly sledovány ve velikostní frakci PM1, protože z hlediska zdravotního působení aerosolu na člověka je tato frakce nejškodlivější. Aerosoly byly odebírány ve dvou městech během zimy a léta 2009. Vysoké koncentrace aerosolu a organických sloučenin byly nalezeny v zimě vzhledem k vyššímu spalování biomasy, uhlí a jiného organického materiálu, v létě byla nejvýznamnějším zdrojem aerosolů doprava.
|
|
|
PM1 UNDER THE MICROSCOPE: MULTI-ANNUAL AEROSOL OPTICAL PROPERTIES AND SIZE DISTIRBUTION OBSERVATION AT PERI-URBAN ATMOSPHERIC SITE ATOLL
Suchánková, Lenka ; Bourrianne, E. ; De Fillipi, R. ; De Brito, J. F. ; Riffault, V. ; Prokeš, Roman ; Holoubek, Ivan ; Ždímal, V. ; Crumeyrolle, S.
Atmospheric aerosols (AA) belong to short-lived climate forcers with high spatial and temporal variability. Although the radiative effects of AA are greatest on regional scales, changes in aerosol emissions can induce long-term global climate effects (Szopa et al., 2021). Thus, the measurement of aerosol properties is essential for better understanding of aerosol’s impact on health and climate. Although several international projects and platforms have been monitoring AA properties worldwide (GAW, WMO, ACTRIS, EMEP, EUCAARI, etc., Pandolfi et al., 2018), only PM10 or PM2.5 cutoff sizes have been used for measurements, and information about PM1 particles is missing. \nThe aim of this study is to present aerosol scattering properties with supporting data of absorption and particle number size distribution in PM1 in years 2018-2022 at peri-urban atmospheric site “Atmospheric Observations in LiLLE (ATOLL) in Lille, France. This study is the first to present results dedicated to aerosol scattering properties at this site.
|
|
|
Total and Bioaccessible Fraction of Elements in Urban Aerosol
Mikuška, Pavel ; Cigánková, Hana ; Hegrová, J.
Atmospheric aerosols have significant impact on health and environment. Elements constitute an important particulate component which have received the attention to understand their environmental and health impacts. Elements enter the human body through inhalation of aerosols causing several health issue (asthma, cardiovascular and respiratory diseases, lung cancer).\nThe potential health effects of elements in PM depend on their toxicity, concentration, and bioaccessibility. It is assumed that the bioaccessible fraction of elements is more relevant for evaluating human health risks than the total concentration of elements. The aim of this study was to determine the total and bioaccessible concentration of elements in urban PM1 and PM2.5 aerosol during four seasons.
|
|
| |
|
| |
|
|
Koncentrace PM na lezeckých stěnách: případová studie ze dvou lezeckých stěn v Praze.
Bartošová, Nikola ; Bendl, Jan (vedoucí práce) ; Makeš, Otakar (oponent)
Práce se zabývá problematikou zvýšených hmotnostních koncentrací částic PM10, PM2.5 a PM1 ve dvou konkrétních Pražských lezeckých centrech. Zdrojem těchto částic je používání práškového magnesia, které lezci používají k vysoušení pokožky rukou. Zkoumá se předpokládaná závislost koncentrací prachových částic na aktuálním počtu návštěvníků lezecké haly. Prachové částice mají prokazatelně negativní vliv na lidské zdraví. Částice měřené v rámci této práce mají schopnost po vdechnutí pronikat až do dýchacích cest. Velikostně segregovaný aerosol byl měřen pomocí DustTraku DRX. Jedná se o laserový nefelometr. V jednom z center byla použita i gravimetrická analýza. K tomuto měření byl použit Harvard impaktor, který měří koncentraci PM10. Všechna měření proběhla v období 20.4.2016 -5.2.2017. V lezeckém centru Mammut se průměrné hodnoty PM10 pohybovaly mezi 0,125 - 0,167 mg.m-3 a v někdy vzrůstaly až čtyřnásobně. V lezeckém centru SmíchOFF byla naměřena maxima PM10 kolem hodnoty 1,7 mg.m-3 a průměrné hodnoty se pohybovaly mezi 0,368 - 0,901 mg.m-3 . V obou lezeckých centrech převyšovaly průměrné denní hodnoty imisní limity pro PM10 a PM2.5. Ze zdravotního hlediska by bylo vhodné předcházet vzniku takto vysokých koncentrací, nebo jejich koncentrace v lezeckých halách alespoň snižovat vhodným odvětráním či...
|
|
| |
|
|
Regional Air Pollution Transport and Its Influence to Pollution Hotspot in th Czech Republic.
Kozáková, Jana ; Vodička, Petr ; Pokorná, Petra ; Ondráčková, Lucie ; Ondráček, Jakub ; Hovorka, J. ; Křůmal, Kamil ; Mikuška, Pavel ; Moravec, Pavel ; Schwarz, Jaroslav
The aim of the study was to find out the local effect and the regional air pollution transport effect on the air quality of the Ostrava Radvanice district, the problematic air pollution hot spot.
Plný tet: SKMBT_C22017103113061 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
| |
|
|
Jemný a hrubý aerosol v ovzduší studentského klubu: porovnání před a po zákazu kouření
Valchářová, Tereza ; Ondráček, Jakub (oponent) ; Hovorka, Jan (vedoucí práce)
Tato práce měla za úkol zjistit jestli a jak se změnil parametr vnitřního prostředí ve studentském klubu "Mrtvá Ryba", tedy atmosférický aerosol o velikosti částic od 0,524 do 20 mikrometrů. Práce se snaží o zmapování vnitřního nekuřáckého prostředí a jeho porovnání s kuřáckým prostředím. Práce popisuje koncentrace PM1 a PM10, a jejich denní chod. Koncentrace byly naměřeny přístrojem APS (Aerodynamic particle sizer). Prvním krokem bylo měření v nekuřáckém studentském baru, následovalo zpracování získaných informací, a to v programech CoPlot, CoStat, a Excel, kde byla vypracována statistika, a nakonec porovnání s hodnotami naměřenými za doby, kdy se ještě ve studentském klubu kouřilo. Ke srovnání byly použity párové t-testy a lineární regrese. Výsledek potvrdil, to, co jsme předpokládali, tedy hodnoty koncentrací se od sebe výrazně liší. Průměrná koncentrace všech naměřených dní (šest) z kuřácké kampaně byla u PM1 13,28 µg.m-3 a u PM10 23,38 µg.m-3. Průměrná koncentrace všech naměřených dní nekuřácké kampaně (třicet šest) byla u PM1 4,88 µg.m-3 a u PM10 24,61 µg.m-3. Výsledná koncentrace aerosolových částic byla jednoznačně nižší za nekuřáckého období než za kuřáckého. Znečištění vnitřního ovzduší je ovlivňováno mnoha faktory. Nejdůležitějšími jsou přítomnost osob a jejich počet, koncentrace...
|
host ::
RSS.